Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
„Sandinista!“ bylo zbytečně přeplácané album“. Jednoznačný verdikt vynesla ostrovní média, ovšem The Clash byl takový odsudek ukradený. S deskou byla kapela spokojena, „London Calling“ zaznamenala průlom i ve Spojených státech a ani „Sandinista!“ nevykazoval o mnoho horší čísla, ačkoliv se jednalo o mnohem méně přístupnou a více než dvě hodiny dlouhou desku. Jestliže s „London Calling“ The Clash překročili svůj Rubikon, se „Sandinistou“ si spokojeně rochnili na jeho druhém břehu, což jim vyneslo ..
Jakoby nestačilo, že si američtí Theocracy, jedna z nejrespektovanějších power / progmetalových kapel poslední dekády, dávají s každým albem pořádně načas, tentokrát do hry vstoupily další vlivy, které vydání novinky s titulem "Mosaic" ještě o nějaký rok prodloužily. Bylo nutné řešit covid, poté odchod kytaristy a nakonec výměnu vydávající firmy. Se vším se ale mozek kapely Matt Smith vypořádal se ctí (možná mu pomohly i modlitby), a tak se fanoušci Theocracy, kterých každým rokem přibývá nemalé množství, ..
Svůj první koncert odehrála německá parta Dark Sky v roce 1982 ještě jako školní kapela. K debutovému albu se propracovávala šestnáct let a celou dobu se pohybovala na poli melodického hard and heavy, byť nejprve šla snadno zapasovat i do škatulky rocku dospěláckého. O tom, že nejde o úplně bezvýznamnou položku na rockovém nebi by mohl svědčit fakt, že před covidovou pauzou brázdili Dark Sky Evropu společně se švédskými Treat. Jednu dobu se zdálo, že tento trip bude zároveň poslední kapitolou v životopise kapely,..
Kdeže loňské sněhy jsou…. Kdeže by se dnes Baroness mohli nazývat sludgemetalovou kapelou, která sázela na zatěžkaná, sabbathovská tempa, bažinatou atmosféru či titěrné indierockové vlivy? To už prakticky neplatí, ale tato skutečnost překvapivá není. Pro toho, kdo zná diskografii kapely a její příběh, nastartovaný před dvaceti lety, je „Stone“ logickým vyústění předchozího vývoje. Přesto je jasné, že deska vzbudí nejvíce kontroverzí ze všech nahrávek Baroness, ačkoliv nan ní John Baizley a jeho kumpáni pilují výraz takřka k dokonalosti...
Západočeští Llyr nejsou na death/doomové scéně žádnými nováčky, za dvacet let existence mají na kontě však pouhá dvě alba. Debut „Two Years Of Emptiness“ vyšel v roce 2010 a nyní po třinácti letech je na světě deska „Wings“. Na to, že kapela hraje death / doom metal je novinka velmi kraťoučká a sedm skladeb dá dohromady pouhých jednatřicet minut. Llyr jsou však na poměry žánru vcelku hitoví a mají tah na bránu. ..
Tato recenze se mi nebude psát úplně lehce. Derdian řadím k primárně srdečním záležitostem, a pokud bych měl někdy sestavit svůj powermetalový TOP 10, italští melodici by v něm určitě nechyběli. Veškerá přízeň je přitom spjata s jedním jménem - Marco Garau. Klávesista a jeden z hlavních autorů jihoevropské kapely. Právě on stojí za kvantem pamětihodných melodií a skvostných hudebních motivů, ke kterým se vracím s takřka psí věrnosti. Jenže Marco v únoru z Derdian odešel a kapela tím okamžitě ztratila punc výjimečnosti...
„Tento týden přináším od doktorů dobré zprávy, snímky vypadají v pořádku. Vážně se mi vždy nesmírně uleví a neberu to jako samozřejmost, když se to dozvím, to mi věřte...“
Poslední dobou se to na domácí i světové hudební scéně hemží všelijakými comebacky, návraty bývalých sestav či vzpomínáním na dávné časy. Tomuto nostalgickému trendu podlehla také punk rocková legenda Totální nasazení a na oslavu svých třiatřicátých narozenin přichystala poněkud netradiční turné. Na něj pozvala všechny bývalé členy. Zdánlivě bláznivý nápad se ukázal jako uskutečnitelný, protože všichni ex totáči, až na jednu výjimku, pozváni přijali. Jediným absentérem byl první kytarista kapely Martin Janda, ..
„Hybrid Theory“ byl instantní hit a Linkin Park se rozhodli kout železo, dokud je žhavé. Práce na oficiálním druhém albu začaly během turné k první desce. Kapela nahrávala nápady v tour busu a zaznamenávala veškeré riffy, loopy a melodické party pospolu. Proces byl tentokrát uvolněnější a zároveň soustředěnější. Jisté experimentování se na tvorbě druhého alba podepsalo i díky zremixovanému albu „Reanimation“, kde si hlavně Mike Shinoda a Joe Hahn pohrávali s elektronikou a samply, což se promítlo do tvůrčího procesu na druhou fošnu. ..
Podle obalů některých metalových alb by se dala učit hudební historie. Když např. na coveru Exodus vidíme jakési streetové malůvky, kterým nasazuje korunu změkčilé logo kapely, můžeme si být jisti, že se jedná o nahrávku ze začátku devadesátých let. Tehdy přestal být o thrash metal zájem a ještě před několika málo lety vzývaní hudebníci najednou nevěděli, co si počít. Mnozí zkusili najet na soudobé trendy, jenže když to nešlo "od srdíčka", nemohlo to být dobré. ..
„Frustrace a obavy, které jsme denně dusili, se přetavily do skladeb a zvuků nové desky. Všechny triumfy nad vážnými překážkami vytvořily raketové palivo, které pohánělo naši nejvíce propojenou, nejagresivnější desku."
Po dvou naprosto zbytečných albech „Raised On Radio“ a „Raised On Heavy Radio“, které jméno chilského zpěváka Ronnieho Romera devalvovaly, než aby mu přidaly hvězdný esprit, dozrál čas na autorský materiál. Přestože obě alba byla v souladu se současným trendem nezměrné tvorby coververzí a parazitování na kdysi slavných skladbách (všemožné televizní soutěže jsou důkazem tohoto zrůdného trendu), sklidil za ně Romero spíše negativní kritiky. Ne pro svůj výkon, ale pro zhovadilý koncept,..
Od vydání debutu „Transcending The Blue And Drifting Into Rebirth“ španělských symfoniků Rainover letos uplynulo deset let. Jásat nad tím, že se jednalo o velmi vydařený vstup na scénu bylo trošku zavádějící, neb testosteronová část Rainover už za sebou měla téměř jednu dekádu fungování pod visačkou Remembrances (v rámci tohoto spolku stihli vydat jedno album), nicméně angažování zpěvačky Andrey Casanovy šlo považovat za zcela nový start, takže fakt, že si svojí prvotinou Rainover řekli o slušnou pozornost, nešel přehlédnout...
Jak jsou na tom Code Orange? Parta Amíků z Pittsburghu se svým neotřelým pojetím industriálně skřípavého metalcoru se postupně dere od roku 2017 do širšího povědomí – koncerty s Dillinger Escape Plan a Slipknot, či spolupráce se zpěvákem Corey Taylorem to plně potvrzují. Jako naději metalu si je v roce 2020 vzali do parády Nick Raskulinecz a Chris Vrenna (ex Nine Inch Nails) a společně pomohli vytvořit přelomovou desku „Underneath“, za stejnojmenný song byi nominováni na cenu Grammy. Kapela neusnula na vavřínech a nepřestává ..
Do osmdesátých let vstupovali The Clash silnější než kdy předtím. Z punkových outsiderů, na které se během anarchie ve Spojeném království nahlíželo spíš jako na partu praštěných levičáckých intelektuálů než na punkové ultras, se stali mezinárodní hvězdu, jejiž album „London Calling“ kromě domovské Velké británie triumfovalo také ve Spojených státech, které začínaly The Clash pomalu objevovat. Na tamní mládež působily levicově zaměřené (tvrdilo se, že až komunistické) texty jako magnet, ..
Někdy je dobré do zpravidla vážných věcí vnést kapku nadhledu. Můžeme tím docílit nového, většinou kvalitnějšího rozměru. Já osobně na tento moudrý princip pohříchu zapomínám, naštěstí existují osvícenější lidé, pro které je něco takového samozřejmostí. Patří mezi ně i kanadský hudebník Valax, jenž se svojí smečkou Black Pestilence už nějaký ten pátek drhne satanistický blackened thrash. Něco takového může ve smrtelně vážném podání zaujmout leda metalisty v pubertálně reakčním věku. ..|
Dnes je 31.7.2025, svátek má Ignác
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[23.10.2023] [hodnocení: 8/10] |
|
[23.10.2023] [hodnocení: 8/10] |
|
[22.10.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[22.10.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[21.10.2023] [hodnocení: 8,5/10] |
DERDIAN - New Era Part IV. - Resurgence
|
[21.10.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[20.10.2023] [hodnocení: 9,5/10] |
TOTÁLNÍ NASAZENÍ, DILEMMA IN CINEMA - 13.10.2023, Praha, Futurum
|
[20.10.2023] |
|
[19.10.2023] [hodnocení: 10/10] |
|
[19.10.2023] [hodnocení: 6/10] |
STARBENDERS - Take Back the Night
|
[18.10.2023] [hodnocení: 8/10] |
Ronnie ROMERO - Too Many Lies, Too Many Masters
|
[18.10.2023] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[17.10.2023] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.10.2023] [hodnocení: 7/10] |
|
[16.10.2023] [hodnocení: 6/10] |
Thrashmetalové novinky roku 2023 - část X. - kapely BLACK PESTILENCE, GRINDPAD a TYRANEX
|
[16.10.2023] [hodnocení: /10] |